Jak na chřipku a nachlazení – aneb přírodní prostředky léčby

Známe to všichni – nepříjemné škrábání v krku, bolesti hlavy, kašel a ta protivná rýma! Letošní mírná zima stojí na straně bacilů a infekcí, které se šíří rychlostí blesku. Ale my to nevzdáváme! Kromě zdravé stravy, pohybu na čerstvém vzduchu, otužování a dostatečného pitného režimu dbáme také na přísun vitamínů a jiných zdraví prospěšných látek, které posílí náš imunitní systém natolik, že nějakou tu „rýmičku“ vůbec nedostaneme nebo ji alespoň hravě zvládneme.

Zkuste rakytník!

Slyšeli jste už o rakytníku? Je nazýván rostlinou budoucnosti, přírodním multivitamínem a jinými vzletnými jmény. Jisté je, že mít ho doma je velká výhra, protože je výborným pomocníkem právě pro posílení imunitního systému. Znali ho a používali už odpradávna v Číně, Nepálu nebo Indii, ale pěstuje se i u nás jako okrasná a ovocná rostlina.

Rakytník řešetlákový je keř nebo strom, který je nenáročný, odolný a krásný na pohled. Chcete si ho vypěstovat na zahradě? Vyžaduje slunné stanoviště a lehčí písčitou propustnou půdu. Je dvoudomý, musíme tedy vysadit rostlinu samčí a samičí a první plody můžeme sklízet asi za čtyři roky po výsadbě.

Léčivá je celá rostlina, ale nejčastěji jsou využívány plody – oranžové bobule kyselé chuti, které obsahují až 10 x více vitaminu C než pomeranče a již jeden plod rakytníku pokryje denní doporučenou dávku. Dále je zdrojem provitaminu A, karoteinodů, flavonoidů, vitaminů B, E, K a F, železa, draslíku, manganu a minerálů…

Vzhledem k ostrým trnům je sklizeň plodů trochu komplikovanější, doporučuje se nechat přejít větvičky mrazem a potom oklepat na plachtu. Pokud překonáme toto úskalí, odměnou nám bude hromada oranžových tobolek, které můžeme zpracovat mnoha způsoby a uchovat tak tuto vitaminovou bombu po delší čas.

Rakytníkové tobolky je možné mrazit, sušit, lisovat šťávu, vyrábět víno, likér, džem, sirup, zalévat je do medu …

A tady je na závěr  několik receptů:

Mražený rakytník – nepřezrálé plody dobře vyčistíme, umyjeme a dáme odkapat. Osušené bobule vkládáme do polyetylenových sáčků a zmrazíme na -18 °C. Využíváme po celou zimu jak v přírodním stavu, tak různě upravené.

Sušené plody – lze sušit včetně semen, nejlépe na elektrických sušičkách. Usušené plody je vhodné rozemlít, např. na tříštivém kávovém mlýnku. Používá se v množství půl až jedna lžička denně.

Rakytníkový sirup– Natrhat 4litry bobulí, očistit, omýt, rozmixovat a dolít vodou do 6LITRŮ.
Přidat kys.citronovou-120-150gr., zamíchat a nechat stát 24hod. Občas ještě promíchat.
Poté 2x přecedit a podle konečných získaných litrů dodat cukr krystal. Na 1litr 1kg cukru!
Mícháním rozpustit, slít do lahví, zamrazit nebo dát do lednice.

Neslazená šťáva – vylisovanou šťávu ohřejeme na 65-70 °C, ihned rozlijeme do horkých lahví, pasterizujeme 15-20 minut, a potom hermeticky zazátkujeme. Uchovává se při teplotě nejvýše 15 °C. U přírodní šťávy s dužninou dochází v nádobách po určité době k rozdělení na dvě frakce. Na povrchu se vytváří červenohnědá pastovitá hmota, která obsahuje olej a drť z dužniny. Pod touto vrstvou je čirá zlatavě zbarvená šťáva. Před konzumací je třeba láhev řádně protřepat a pastovitou hmotu rozptýlit.

Surový džem – vymačkanou přírodní šťávu smícháme v poměru 1 : 1 s cukrem, ohřejeme na 85 °C, rozmícháme do úplného rozpuštění cukru, rozlijeme do lahví, pasterizujeme 10 minut, zazátkujeme a ochladíme.

Rakytníkový čaj – připravovaný z rakytníkových listů je významným zdrojem nutričních látek. Rakytníkové listy totiž stejně tak jako plody obsahují velké množství flavonoidních sterolů a jsou vynikajícím zdrojem lycopenu. Průzkumy ukázaly, že tyto látky působí jako pozitivní antioxidanty.